Medicína – Cerveza 18.FC 5:2 (3:1)
Soupeř | Kdy | Kde |
Medicína | Po 10.6.2013 od 20:15 | Mikulova 1 |
Dva body zadarmo a vylepšené skoré o šest gólů. Takto zněl výsledek po čtvrtečním telefonátu ze svazu. Soupeř se, z důvodů plnění povinností při službě během povodní, nemohl dostavit a tak byl zápas kontumován v náš prospěch. Tím mohl příběh skončit, ale takové vítězství by nás ani nemohlo těšit. Po zpětném telefonátu na svaz se domlouváme na přeložení zápasu na pondělí a těšíme se na měření sil s dalším soupeřem.
Do sestavy se vrátili dva rekonvalescenti Ondra a Ševi a tak to vypadalo, že střídačka bude nabytá. Vzhledem k počtu přihlášených jsme těm co se to úplně nehodilo mohli říci, že chodit nemusí. O to nemilejší překvapení tak byla sms od Pasiho, který mi do šatny psal, že mu to dnes nevyjde. Nu což, pořád jsme měli dva kluky na střídání a tím jsme soupeře o dva lidi převyšovaliJ
Bohužel v zápase už tomu tak nebylo. Po deseti minutách převážně vyrovnané hry jsme museli zkousnout hořkou pětiminutovku. V rozmezí od 11. Do 16. Minuty jsme třikrát inkasovali a prakticky bylo po zápase. Pár šancí jsme sice měli, největší v prvním poločase Vojtěch, který po autu hlavou trefil pouze břevno. Na konci prvního poločasu však skládal reparát a tentokrát se hlavou nemýlil. Namísto tlaku jsme ve druhém poločase pokračovali v tragédii, která fotbal nepřipomínala ani v nejmenším. Kazili jsme, nenahráli si a navíc se ještě začali hádat mezi sebou. Kromě Vojtěcha, kterému se zápas poměrně vydařil a byl nebezpečným před brankou soupeře a zodpovědně bránil, nikdo jiný se ani nepřiblížil svému standartu. Naopak Medicína měla hru založenou na jednoduché taktice a jednom hráči. Jejich útočník byl stále vysunutý, sbíral všechny míče, nenechal se odstavit a přesně rozděloval přihrávky na své spoluhráče. Po další naší chybě v rozehrávce se tento útočník dostal do zakončení a dovršil svůj zasloužený hattrick.
To už jsme byli zralí na ručník a většina snad už doufala v závěrečný hvizd. Ještě jednou jsme se však dostali na dostřel. Po dalším autovém vhazování Vojtěch se svou zarputilostí dotíral na obránce a ten si srazil míč do své sítě. Do konce zbývalo deset minut a nám svitla naděje. Ta bohužel zhasla v té samé minutě, kdy jsme i my už třetí zápas v řadě ukázali, že ani naše brána před námi není v bezpečí. Mandy při výkopu trefil do zad Marka S. a od něj míč doputoval do sítě. Zbytek zápasu se dohrával v emocích, které však nebyly namířeny na protihráče, ale frustraci jsme si vybíjeli mezi sebou jeden na druhém. A takto neslavně byl zápas ukončen.
Horké hlavy snad už vystydly a my se sejdeme na posledním zápase sezóny, který snad proběhne v lepší náladě i formě.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář