12.4.2012 Děkanka
Na třetí zápas jsme zavítali na Děkanku, kam se nás díky velmi hloupému času výkopu sjelo pouho pouhých šest. A to ještě ke všemu Pasi nadopovaný ibuprofenem a všemi mastmi mazaný, kvůli bolesti zad.
Soupeřů se sjelo o jednoho více a tak měli možnost střídat. I když jsme předpokládali, že nám síly budou ubývat rychleji, tak jsme vlastně celý první poločas hráli celkem fyzicky náročný fotbal založený především na bezchybné práci obrany a rychlých v dostatečném počtu vedených protiútoků. A hned z kraje zápasu to přineslo zasloužený gól po parádní akci na jejímž konci Pasi krásnou tvrdou střelou dopravil míč přesně k tyčce. Vedli jsme 1:0 a pokračovali jsme v krasojízdě. Rozvážnou rozehrávkou od vlastní branky a po zemi jsme se velmi často dostávali do slibných pozic, ale branka nám již byla zapovězena. Většina střel létala mimo branku a pokud se nám podařilo zamířit správně, trefili jsme gólmana, nebo tyč. To se povedlo Balizcovi, po velmi podařeném centru od Pasiho se pověsil do vzduchu, překonal všechny před sebou, avšak rozezvučil pouze brankovou konstrukci. Během první půle byl soupeř takřka bez šancí. Co si vybavím, tak měli pár střel, které letěli daleko od branky, pár náznaků, které však končily na finální přihrávce, jednu celkem jedovatou střelu, kterou však Papu vytáhl a jednu hlavičku z bezprostřední blízkosti i tu však Papu reflexivně vyrazil. To bylo nejspíš vše, k čemu jsme soupeře pustili. Resumé první půle tak znělo 1:0 pro Cervezu. Kéž by v tuto chvíli zápas skončil…
Začátek druhé půle se hra vyrovnala a šancí se moc nerodilo ani na jedné straně. I přes to se však soupeř prosadil. No spíše radoval, protože co se nedařilo soupeřům zvládl Balicz, který prostřeli Papulu nekompromisní ranou z pozavápna, při celkem naivním pokusu o odkopnutí míče. A bylo vyrovnáno. To nakoplo protihráče k větší aktivitě a spolu s naší únavou pomalu začínalo dokonávat dílo zkázy. Už jsme nebyli těmi aktivnějšími, naše přihrávky končili často na cizích kopačkách, nebo v autu a o ohrožování branky nemůže být skoro ani řeč. Pokud ovšem nemyslíme tu naší. Před tou bylo rušno čím dál častěji a nebezpečněji. Kombinace soupeřů už tolik nevázla jako v prvním poločase a šance se začali kupit, víc než by bylo zdrávo. Tlak který se nejspíš nedal vydržet vyústil v pokutový kop. Útočník se dostal do vápna a už si jen chytře počkal na kontakt, který přišel a on upadl. Jasná penalta a žlutá karta pro Pasiho. Zahrávání se zhostil hostující obránce, Papu mu pohybem naznačil že jde do leva a vydal se na opačnou stranu. Exekutor se nechal na tuto fintu nachytat, ale svou střelu dobře umístil a byla tak tvrdá, že gólman na ni o kousek nedosáhl. I tak jsme to úplně nevzdali a otevřeli jsme obranu, to však neznamenalo přílišné navýšení našich střeleckých příležitostí zato soupeři měli více prostoru pro protiútoky. Jediná chvíle kdy se nám je podařilo zatlačit do pokutového území byla situace, kdy jsme kopali asi osm rohů za sebou a podpořili je snad pěti auty v okolí brankoviště. Bohužel, když už přišla nějaká střela, tak byla zablokovaná. Tou dobou už jsme útočili všichni včetně brankáře a jedna vyložená šance na srovnání nakonec přeci jen přišla. Papula z branky přes celé hřiště po lajně provezl míč až k rohovému praporku a nacentroval ho před branku na volně stojícího Ondru L., ten však místo prázdné branky trefil brankáře stojícího u pravé tyčky a následná střela Vojtěcha se již nevyvedla vůbec. Nic víc se již nedělo a tak jsme ztratili druhý zápas proti soupeři, který na tom nebyl o nic lépe než my. Jen byl o jeden gól produktivnější…
Na konci zápasu nás tak mohl mrzet první poločas, ve kterém jsme byli lepším týmem,ale dali pouze jeden gól. Při vedení o dvě, tři branky by odpor soupeřů nejspíš nebyl tak velký a mohlo to být hezké slunečné odpoledne s dvoubodovou příchutí…
Neobjektivní komentář
(Celý team, 14. 4. 2012 3:53)